Letecký personál

     Protože onemocnění karcinomem prostaty (KP) se nevyhýbá ani mužskému leteckému personálu věnuji tomuto onemocnění pár řádek.

     V úvodu bych chtěl apelovat na slovo „PREVENCE“. Jen včasný záchyt tohoto onemocnění má naději na vyléčení a návratu jedince ke svému povolání nebo „koníčku“. Mám samozřejmě na mysli k létání.
     Protože letecký personál chodí povinně na pravidelné kontroly, má výraznou výhodu před dalším zbytkem mužské populace.
     Rakovina prostaty patří mezi nejčastější onkologická onemocnění mužů a třetí nejčastější příčinu jejich úmrtí. KP může vzniknout u každého muže, který má aktivní produkci pohlavních hormonů, resp. TESTOSTERONU. Svou úlohu zde sehrává také dědičnost. Pokud KP trpí otec nebo bratr, riziko vzniku se zdvojnásobuje.
     Předcházet tomuto onemocnění dost dobře nelze. Podle odborníků by se muži museli nechat ještě před pubertou kastrovat, což je nesmysl. Jedinou možností je tak jako u ostatních onemocnění zdravý životní styl, tedy zvýšený příjem ovoce zeleniny, ryb, omezení červeného masa a živočišného tuku, nekouřit apod.
     Onemocnění se v naprosté většině případů zjistí náhodně (zvýšená hladina PSA). Mezi první zjevné problémy mohou patřit-přerušovaný proud moči, častější denní a především noční močení, slabý proud moči („čůrání na špičky bot“). Ovšem tyto obtíže mohou provázet i nezhoubné zvětšení prostaty.

Jak lze odhalit karcinom prostaty?

     Základem je vyšetření prostaty přes konečník a odběr krve na ukazatel aktivity prostaty, tzv. prostatický specifický antigen (PSA). Hladina PSA narůstá v průběhu života, ale samotná hodnota PSA nemusí nutně souviset s KP. Příčinou zvýšení PSA může být tzv. benigní hyperplasie prostaty, tj. s věkem související zvětšení objemu prostaty, zánět prostaty, stav po masáži prostaty, provedení cystoskopie či jiné vyšetření přes močovou trubici a řada dalších.
     Potvrzení nebo vyloučení KP lze tzv. biopsií prostaty, tj. provedením odběru vzorků z prostaty tenkou jehlou, zpravidla přes konečník.

Způsob léčby závisí na fázi, v níž se KP nachází:

- robotická radikální prostatektomie
- laparoskopická radikální prostatektomie
- otevřená radikální prostatektomie
- protonová terapie
- fotonová terapie
- hormonální léčba

     Popis a vhodnost jednotlivých postupů by výrazně přesáhnul záměr autora článku upozornit na závažnost tohoto onemocnění. Chtěl jsem hlavně apelovat na možnost využití PREVENCE při pravidelném vyšetření pilotů.
     Každého se ptám: „máte nějaké zdravotní obtíže“? Každý jedinec je zodpovědný za svůj zdravotní stav a svobodný ve svém, rozhodování.
     Přitom vyšetření prostaty není bolestivé. Znovu opakuji - základem je vyšetření prostaty přes konečník, odběr krve ke stanovení hladiny PSA, případně vyšetření ultrazvukem.

MUDr. Miroslav Kocourek
chirurg

_____________________________________________________________________________________

Otázka:

Dělá již ÚLZ vyšetření v souladu s požadavky Part-MED (nařízení ES 1178/2011)? Jaká vyšetření aplikuje ÚLZ nad rámec této směrnice? Můžete prosím konkrétně specifikovat jednotlivá vyšetření a jejich délku pro získání MCC-1. Proběhla, nebo se chystá v této věci nějaká změna?

Odpověď:

Od dubna 2012 se naše činnost řídí výhradně Nařízením 1178/2011 – především v posudkové rovině. Od července 2013 chceme zavést i u nás vyšetřování jedním oprávněným AME tak, aby letci nemuseli absolvovat vyšetření ve všech ordinacích a výrazně se tak zkrátila doba vyšetření. S tím ale také souvisí to, že chceme využít naší „nevýhodu“, která je nám vyčítána, tzn., že chceme využít možnost podrobnějšího odborného vyšetření, pokud vyšetřující AME zjistí odchylku od normy a ke svému závěrečnému vyšetření potřebuje ještě znát i názor odborníka. Potom letec vše absolvuje většinou v jednom dni na jednom místě (viz „Letecký personál“).
Rozsah vyšetření budeme provádět tak, jak je specifikováno v uvedeném nařízení, ovšem rovněž v souladu s tímto nařízením je uvedeno, že pokud vyšetřující letecký lékař potřebuje vyšetření rozšířit, má na to samozřejmě práva, dokonce spíše to udělat musí! Takže se dá říci, že rozsah je daný nařízením, ale každý případ může být individuální a rozsah tomu může být přizpůsoben.
Ale naší snahou bylo vždy pilotům a ostatnímu leteckému personálu pomoci, a pokud to jen trochu šlo, nechat je létat i za cenu třeba častějších kontrol a vyšetření.

______________________________________________________________________________________

Otázka:

Jak se posuzuje zdravotní způsobilost při zvýšeném cholesterolu?

Odpověď:

! Především je třeba zdůraznit, že kvůli samotným zvýšeným hodnotám cholesterolu se nezneschopňuje (neodebírá se zdravotní způsobilost)!

Vyšetření lipidogramu čili vyšetření tuků - zahrnující hodnotu celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů se provádí v rámci prevence ke zhodnocení celkového kardiovaskulárního rizika a především k

! předcházení problémů, které pak vyplývají z dlouhodobě neléčeného zvýšeného cholesterolu (infarkty, mozková příhoda)!

! Není cholesterol, jako cholesterol!

Samotná hodnota celkového cholesterolu nic neznamená, vždy je potřeba zhodnotit podíl HDL (vysokodenzitního - hodného) a LDL (nízkodenzitního – zlého cholesterolu).

Často vídáme zvýšené hodnoty celkového cholesterolu, ale na úkor HDL - čím je tato hodnota vyšší, tím je to prognosticky lepší.

(Zjednodušeně řečeno: „hodný“ HDL cholesterol nosí ten „zlý“ LDL z cév do jater, aby se neukládal v podobě aterosklerotických plátů a cévy neucpával). Ke zvýšení tohoto hodného cholesterolu můžeme doporučit pohyb a konzumaci alkoholu (přiměřenou) jelikož bylo studiemi prokázáno, že abstinenti jsou více ohrožení kardiovaskulárními chorobami než konzumenti přiměřeného množství alkoholu. Přiměřenou denní dávku alkoholu představuje u muže dvacet až čtyřicet gramů alkoholu denně, což obsahují dva až čtyři decilitry vína. U ženy je to dvacet až třicet gramů alkoholu denně, to jsou asi dva decilitry vína.

! Není nutné mít vždy pocit viny při zvýšených hodnotách cholesterolu ! neboť 2/3 této hodnoty jsou dány geneticky a cholesterol se syntetizuje v játrech. V některých případech je to tak, že ať děláme s dietou a pohybem co chceme, cholesterol zůstane stále zvýšený.

Nápadná je někdy podobnost výsledků v průřezu historie laboratorních vyšetření, potvrzující genetickou predispozici.

Hodnoty cholesterolu se posuzují v kontextu s věkem, pohlavím, hodnotou krevního tlaku, eventuálně s přítomností cukrovky, s rodinnou zátěží -výskyt infarktů a mozkových příhod v rodině před 65 rokem věku.

Vypočítáváme takzvané rizikové SCORE - pravděpodobnost ohrožení infarktem nebo mozkovou příhodou v následujících 10 letech - vyjádřené v procentech. Od SCORE 5% je vhodné zahájit farmakologickou léčbu, která dokáže syntézu cholesterolu v játrech snížit, nebo máme k dispozici preparáty redukující vstřebávání cholesterolu ze zažívacího traktu.

Někdy je vhodné provést ještě ergometrické vyšetření (kolo-zátěžové EKG) abychom mohli posoudit přítomnost změn na koronárních tepnách, nebo ultrazvukové vyšetření krčních tepen ke zhodnocení změn na cévách obecně (jaký stav je v oblasti těchto cév, takový stav cév se předpokládá v celém těle). Obě vyšetření provádíme v našem ústavu, jsou bezbolestná a netrvají déle než 30 min.

! I když je potom nutné zahájit farmakoterapii, je možné přiznat způsobilost i s touto léčbou, která je velmi dobře snášena!

MUDr. Dana Kubelková
internistka

_____________________________________________________________________________________